Nevolnost

14. března 2009 v 15:08 | Bella |  nevolnost
z pohledu Edwarda


Domů jsem jel jako náměsíčný.To co jsem udělal byla pěkná blbost.Jak mě sakra mohlo napadnout,abych odvezl Alexu domů?Rosalie měla pravdu,nedokážu se od ní držet dál.Tolik mi připomíná moji milovanou Bellu?Nedával jsem si dost dobrý pozor.Přeřekl jsem se a málem vzbudil její zvědavost.Jestli byla alespoň z poloviny jako Bella,mohl mě čekat nepříjemný rozhovor.,Vím,že tě štve pozornost ostatních,ale?´ zaskřípal jsem zubama jak jsem si vzpomněl.Přeřekl jsem se,jak se to mohlo stát?S povzdechnutím jsem musel připustit,že snadno.Zapomínám,že to není Bella.S Bellou jsem mohl být vždycky sám sebou a když jsem se díval do těch známých čokoládových očí,prostě mi to vyklouzlo.



Teď už jsem se blížil k domu.Zaparkoval jsem v garáži,ale odejít jsem ještě nechtěl.Příště musím být víc opatrný.Ne,už se s ní nesmím vidět!Nebude to stejný jako s Bellou.Nevystavím ji nebezpečí,nepřivedu ji znovu ke své rodině.Nezatáhnu ji do světa příšer.Bellu to málem zabilo,nehodlám znovu riskovat.
,Vlastně to ani není Bella´ říkal jsem si v duchu.Ale bylo tomu těžké uvěřit,teď když jsem ještě mohl v autě cítit její vůni,stejnou vůni jakou měla Bella.Dále tu byl její obličej,tak též stejný jako měla Bella.Stejné vlasy,stejné oči,stejné rty,všechno mě to dovádělo k šílenství.V autě jsem se málem neudržel.Když jsem viděl jak je Alexa smutná,když jsem vzal do rukou její překrásný obličej,myslel jsem,že se neudržím a políbím ji.
,,Ah!" zasténal jsem a zoufalým gestem jsem si schoval ruce do dlaní.,Nesmím se s ní už vidět,budu se od ní držet dál,tím ji nijak neublížím´slíbil jsem si.Význam toho slibu mnou otřásl po konečky prstů a přejel po celým mým tělem.Nechápal jsem proč tak moje tělo reaguje,ale momentálně jsem se tím nemohl zajímat.Uslyšel jsem totiž cizorodé myšlenky.Vzápětí na to mi někdo zaklepal na okno.Vzhlédl jsem a střetl se s mírně rozzlobeným obličejem Alice.Věděl jsem na co myslí.
,Edwarde to je hloupost.Takhle se mučit.Jeď za Alexou.´
,,Do toho ti nic není Alice," odsekl jsem ji.
,Ale samozřejmě,že je.Myslíš,že chci vidět jak je moje rodina smutná,jak trpí?Esme se nesměje,Jasper pořád cítí vinu,Carlisle skoro nemluví.A ty...jen se na sebe podívej!´křičela na mě ve svých myšlenkách.
,,To stačí Alice!Nemíním se o tom s tebou bavit," řekl jsem a vystoupil z auta.
,,Ale já se o tom hodlám bavit," ucedil naštvaně skrz zuby ,,aspoň si mě vyslechni.?
Povzdechl jsem si.,,Tak do toho," pobídl jsem ji.Chtěl jsem to mít co nejrychleji za sebou.
,,Nevíme co se stalo,že je Alexa tak podobná Belle.Ale když jsem se pokoušela zjistit něco o její budoucnosti.Měla jsem stejný pocit,jako když jsem to dělávala s Bellou.Dále je tady fakt,že vypadá jako ona,má stejnou vůni,taky ji neslyšíš myšlenky.Možná si to neuvědomuješ nebo nechceš uvědomit,ale až na jméno je to celá Bella.To je Bella," zakončila svůj vášnivý výklad.
,,Skončila jsi?" zeptal jsem se vztekle,abych překryl šok,kterými svými slovy vyvolala.
,Přemýšlej o tom.Chtěla bych,aby si byl šťastný,tak jako celá rodina.´ Přikývl jsem na její myšlenky,i když jsem věděl,že o ničem přemýšlet nepotřebuji.Byl jsem rozhodnutý.

***

Držel jsem se svého plánu,čímž jsem nepotěšil Alice,zatímco Rosalie byla náležitě spokojená.Celé dva dny nebylo s Alice řeč.Pokaždé když jsem se k ní přiblížil prskala jako kočka a byl jsem si jistý,že by mi i vyškrábala oči,kdyby mohla.S Alexou jsem od našeho poslední setkání nemluvil.Vyhýbal jsem se ji,tak jak jsem si slíbil.Přestože jsem to dělal kvůli ní,cítil jsem se strašně.Bolest ovládla moje tělo a už jsem nemohl pořádně ani dýchat,opět jsem si připadal jako kus hadru.Kupodivu to,ale nebylo zase tak těžké.S Alexou jsme měli společné jen pár hodin,plus jsme každý seděli jinde.Hlavní důvod,ale byl ten,že nebyla většinu času Alexa ve škole.Chyběla více než já a moje rodina a mě vrtalo hlavou,proč tomu tak je.Zvláštní na tom bylo,ale to že se nemusela většinou omlouvat.Jen málokdy po ní chtěli učitelé omluvenky.Někdy mi připadalo,jako by Alexu nevnímali.Přejížděli ji očima,jak by tam nebyla,stejně tak to bylo s jejími spolužáky.Ještě jsem neviděl,že by Alexa s někým mluvila,natož se přátelila.Tímhle tempem uběhl téměř půlrok.Alexa většinou nebyla ve škole a já tiše trpěl.
Měl jsem poslední hodinu.Ostatní z rodiny chodili o ročník výš.Nechtělo se jim nechávat mě samotného,ale potom co jsem je přesvědčil,že jejich myšlenky by mi ublížili víc,svolili aby bylo po mém.Měl jsem tedy ještě minimálně hodinu,jelikož ostatní z rodiny měli ještě odpolední vyučování.Šel jsem pomalým krokem k autu,když mě něco vpovzdálí zaujalo.
Za parkovištěm stál obrovský strom,který se zasadil přesně v den,kdy se otevřela škola.Učitelé a hlavně ředitelka byli na něj velmi pyšní.Učitelka historie se každou hodinu nechala aspoň na pět minut unést a neodpustila si vyprávět jeho krásnou historii.Já jsem však ten strom nevnímal.Zaujala mě postava,která se o ten strom opírala.Byl jsem ještě moc daleko a ani se svými upířími smysly jsem zatím nedokázal určit o koho se jedná.Bylo jenom vidět,že potřebuje pomoc.Zastavil jsem se a rozhodoval se jestli té osobě mám jít pomoc a nebo to nechat být.Měl jsem,ale zvláštní pocit,tak jsem se rozhodl,že se kouknu co se stalo.Šel jsem rychlím krokem,byl jsem od stromu,tak pětiset metrů,když jsem konečně poznal o koho se jedná.Šokovaně jsem se zastavil a měl jsem pocit,že by mi vyskočilo srdce z hrudi hrůzou,kdyby nebylo už dávno mrtvé.Zrychlil jsem krok a dělalo mi velké potíže udržet svoji lidskou masku.
,,Alexo?Stalo se ti něco?" zeptal jsem se vyděšeně.Alexa se opírala o strom a vyděšeně sebou trhla,když uslyšela svoje jméno.Těžce oddechovala a když se na mě otočila,spatřil jsem,že je v obličeji celá zelená.
,,Nic mi není," zaprotestovala.
,,Není?Vždyť si celá zelená!" křikl jsem na ni jak jsem se o ni bál.Trhla sebou a do oči se jí vkradl strach.Hlubokými nádechy jsem se uklidnil.
,,Promiň,jenom si mě vyděsila," řekl jsem na svoji obranu a pousmál se na ni.
,,Pojď pomůžu ti na ošetřovnu," řekl jsem ji a udělal k ní jeden krok.Zavrtěla hlavou a natáhla svoji paži,abych k ní nemohl.
,,Ne,je mi fajn," řekla,ale oči měla zavřené a já přemýšlel kdy se pozvrací.
,,Alexo nebuď paličatá," řekl jsem ji jak mi docházela trpělivost ,,musíš na ošetřovnu." Chvíli tam na mě jenom koukala a zvažovala svoje možnosti.
,,Tak dobře,ale půjdu sama." S tím se odlepila od stromu.Stačila udělat jeden krok než zakopla o své nohy.Chytil jsem ji,dřív než by mohla spadnout na zem.Nevšímal jsem si protestů,kterými mě zahrnovala a vzal ji do náruče.Bez jakýkoliv problémů jsem se s ní otočil a zamířil si to k ošetřovně.Měl jsem silný pocit dejavů.Připomnělo mi to chvíli,když jsem nesl na ošetřovnu Bellu,protože se jí udělalo špatně z krve.Stejně jako předtím i teď držela ústa v jedné přímce a odolávala touze se na mě pozvracet.Zasténala:
,,Nemůžeš jít,tak aby ses nekolébal?" Zasmál jsem se.
,,Pokusím se," řekl jsem pobavený.Jak jsem šel přes parkoviště,otočilo se na nás pár lidí a doslova zírali.Já jsem je však nevnímal.
,,Tak co se stalo,že je ti špatně?" zeptal jsem se stále pobavený.
,,Nevím,prostě se mi zničehonic udělalo špatně," řekla.Nic jsem na to neodpověděl,jelikož jsme se už byli u ošetřovny.Rychle jsem otevřel dveře,tak aby nepoznala,že ji držím jenom jednou rukou a vešel jsem dovnitř.Ošetřovna byla malá,stěny byli bílé,na podlaze světle hnědé linoleum.Napravo byl malý stůl,kde seděla starší paní.Na nose měla brýle,na hlavě malý čepeček,který chránil její šedivé kudrnaté vlasy.Na sobě měla bílí lékařský plášť.Na levé straně se jí blýskala vizitka s jménem:Jackynsová.Uprostřed místnosti bylo bílé lehátko a paraván.
Přistoupil jsem k ošetřovatelce,která něco horlivě zapisovala do papírů.Zakašlal jsem,abych upoutal její pozornost.
,,Přejete si?" zeptala aniž by odtrhla zrak od papírů.Alexa mi zasténala v náručí,čímž jsme konečně upoutali její pozornost.Zvedla k nám zrak a když viděla jak je Alexa zelená,zamračila se.Zachovala postoj profesionála,zvedla se a ukázala k lehátku,kam jsem měl Alexu položit.Něžně jsem ji položil na lehátko,aby se nebouchla do hlavy.Usmál jsem se na ni,když jsem si všiml,že se na mě dívá.Hned na to zčervenala,což ještě víc roztáhlo můj úsměv.Lékařka si odkašlala a já se konečně oddálil.Prohmatávala ji břicho,aby zjistila kde ji to bolí.Potom měřila její dech.Alexa si opět lehla a lékařka ji podala kus ledu,který si hned položila na čelo.Slyšel jsem jak úlevou vydechla.
,,Nic to nebude," řekla ošetřovatelka,abych ji i já slyšel.Pokračovala:,,Je to jenom ze stresu.Nemáte nějaký problémy drahoušku?" ptala se,,třeba ve škole nebo v rodině?" Alexa najednou nevěděla kam s očima,zastavili se teprve na mě,když viděla,že ji opět pozoruju.Byl jsem zvědavý co odpoví,už před tím jsem někdy cítil,že není všechno tak jak má být.Odvrátila ode mě zrak a zase byla v obličeji rudá.
,,Nic.Všechno je v pořádku," řekla tiše.Ošetřovatelka se na mě podívala a pak se přiblížila víc k Alexe,zašeptala potichu,abych ji neslyšel.
,,Může za to ten chlapec?" zeptala se potichu a myslela si,že ji neslyším.Pro jednou jsem děkoval za svoje upíří smysly.
,,Ach,samozřejmě že ne.Kdyby nebylo jeho,asi bych někde omdlela," bránila mě a já pocítil hřejivý pocit,který jsem nepocítil už přes sto let a stejně jako poprvé i teď mě to vyděsilo.Lékařka si nesouhlasně povzdechla a odcupitala pro nějaký léky.Dvěma kroky jsem byl u jejího lehátka a ptal se:
,,Už je ti líp?" Ale nemusel jsem se už ani ptát,viděl jsem,že už není tak zelená jako předtím.Obličej už začínal chytat ten správný nádech.Ona však moji otázku ignorovala.
,,Ty už se mnou zase mluvíš?" zeptala se urážlivě.Teď jsem naopak nevěděl kam já s očima.Brzy jsem se však vzpamatoval a odpověděl ji s mírným úsměvem:
,,Vím,že jsem se nechoval zrovna nejlíp.Ale věř mi,bylo to pro tvoje dobro." Odfrkla si a zamumlala si pro sebe:,,To bych ti měla spíš říkat já." Chtěl jsem se zeptat jak to myslela,ale paní Jackynsová se vrátila a já se musel zase vzdálit.Dala ji nějaké prášky a pak nás oba vyhodila z ošetřovny.
,,Opravdu milá paní," zamumlala si Alexa.Uchytl jsem se.
,,Co auto?Už funguje?" zeptal jsem se.
,,Ne a nějakou dobu ani nebude," odpověděla otráveně.
,,A jak jezdíš do školy?" zeptal jsem se zmateně.Pousmála se.
,,Autobusem." Zasmál jsem se,mělo mě to napadnout.
,,Jestli chceš svezu tě," řekl jsem jí.Dával jsem ji na výběr.Mohla odmítnout a já v to napůl doufal,kdyby odmítla byla by v bezpečí.V bezpečí přede mnou,před stvůrami jako já. Ale druhá polovina mého já,nechtěla aby odmítla.Věděl jsem,že pokud přijme,budu ztracený.Nedokázal jsem bez ní žít.Teď,když jsem poznal znovu jaké to může být pokud se jí něco stane,nedokázal bych to znovu přežít.Pokud se mě,ale bojí a nechce se mnou mít nic společného,budu to respektovat.Nechám ji žít,tak jak by měla,jako člověk.Záleží jenom na ní,jestli mě pustí znovu do svého života,protože teď jsem už nepochyboval,že to není Bella.Byla to ona.Stejně krásná,chytrá a nešikovná a já jsem opět proti své vůli propadl jejímu kouzlu.
,,Moc ráda," řekla a nesměle se na mě usmála.A tím zpečetila náš osud.Opět…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 16. března 2009 v 22:01 | Reagovat

A ve skutečnosti jako tady je to fakt Bella???nemyslí si to jenom??

2 happyna happyna | Web | 18. března 2009 v 16:00 | Reagovat

ahoj jo mas hezkou povidku ale zajima me jedno on uz z bellou nechodí?odpoved napis sem a prosim i ná muj web happynax.blog.cz je taky o twilight prave se zakládá

3 Bells Bells | E-mail | 29. března 2009 v 17:16 | Reagovat

Je to dobré podle mě je to Bella v druhém životě,pokračuj prosím

4 Lucius Lucius | E-mail | 29. března 2009 v 21:19 | Reagovat

Ahoj,chtěla jsem ti říct,že opravdu výborně píšeš.doufám,že

co nejdřív přidáš další kapitolu :).Na tvůj blog jsem přišla     teprve dneska a hned jsem si všechny kapitoly,co tu máš

přečetla.Jsem z toho uplně nadšená.

A ještě něco,četla jsem si tvůj profil,je to

zvláštní,že mi to přijde jako by si popisovala mě.Vypadá to,

že budeme mít asi hodně společnýho.Mě taky zná jenom pár opravdových přátel,jsem takový jiný stvoření :D Nechtěla by si pokecat na icq? Kdyžtak ti ho dám,jestli chceš,tak mi napiš,mohli bchom si rozumnět.

5 Lucius Lucius | E-mail | 29. března 2009 v 21:20 | Reagovat

Tady je to icq :) 497-664-687

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama