Nový domov

5. srpna 2008 v 23:21 | Bella |  Nový domov
z pohledu Edwarda

Stát Oregon je stát na pacifickém severozápadě,oblast Spojených států.Je znám svojí bujnou vegetací a hustými lesy,které pokrývají většinu území.Je to třetí nejzamračenější stát v USA a pro nás tím pádem výborné útočiště.Jelikož jsem od doby co jsem opustil Bellu nenavštívil Forks a já věděl,že to tak i nadále zůstane,nedokázal bych tam přežít jediný den.Všechno by mi ji připomínalo a otvíralo by to staré rány,které se nezacelili,a tak se stal stát Oregon naším druhým domovem.


Další výhoda státu Oregon byl ten,že má velmi proslulou národní rezervaci.Přesněji Crater Lake. Je to jediná státní rezervace a domov pro Crater jezero, nejhlubší jezero v USA,samozřejmě s dostatkem stromů a zvířat.Koupili jsme si menší domek u pobřeží Tichého oceánu.Dost daleko od lidí.Chtěli jsme soukromí…jenom doma jsme mohli odložit tu !!civilizovanou!! fasádu,kterou jsme nosili když jsme byli s lidmi.Jenom doma jsme mohli být sami sebou.

Dům byl malý,teda aspoň v porovnání s tím na co jsme zvyklí.Byl bílí,tak jako většina domů u moře,s dvěma patry a verandou.V prvním patře byla prostorná hala a malá kuchyň.Vyhovovalo nám to,kuchyň jsme stejně moc nepoužívali.V druhým patře bylo pět pokojů,všechny byli malé,ale přesto útulné.Zabral jsem si ten nejmenší pokoj,který byl v patře.Byl jsem sám a nepotřeboval jsem moc prostoru,na rozdíl od mých dvou sester,které se pro samí oblečení nemohli nikam hnout.Přesto jsem byl s pokojem víc než spokojený.Pokoj byl vybaven do medové barvy.Medové stěny,měkký medový koberec s o něco tmavší hnědou pohovkou.Ale hlavně s velikým oknem,díky kterému jsem měl nádherný výhled na moře.Celé dny jsem sedával na pohovce a koukal ven na moře.Na západ slunce,na východ slunce….všechno bylo tak nádherný.A já vždycky na pár prchavých okamžiků zapomněl na svoji bolest.

I škola do které jsme chodili byla malá,ale na to jsme byli zvyklí.Čím menší,tím lepší.Čím je menší,tím to pro nás znamená menší pokušení a méně zvědavců.Škola byla stará,zřejmě toho už hodně zažila.Na první pohled se ani nepoznalo,že je to škola,spíš bych to typoval na větší skladiště,ale cedule na které stálo Střední škola-Oregon,mě vyvedla z omylu.Škola byla původně bílá,ale postupem času se omítka opotřebovala a škola se tak stala téměř celá cihlová.Před vstupem bylo větší schodiště,které dávalo škole ještě takovou malou eleganci.Před schodištěm bylo menší parkoviště,na kterém jsem právě zastavil.

Moje Volvo tady bylo nejokázalejší auto.Všichni zírali s otevřenou pusou.Něco tak okázalého tu dlouho neviděli.A co potom když s auta vystoupilo pět andělů.Všichni nebesky krásní.Avšak většina byla otřesena,když se ukázalo,že spolu většina z nás chodí.Samozřejmě až na mě a tak byla holčičí část uspokojena.Ve všech holčičích hlavách se objevila myšlenka o prvním rande s tím božským stvořením.Jenom jsem se zamračil a povzdechnul…už to zase začíná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nessa Nessa | E-mail | Web | 6. srpna 2008 v 17:17 | Reagovat

a teď už to de!!! je to super!!!! nádhera!! tak plosííím!!! další kapitolu!

2 Prd Jane →SB← Prd Jane →SB← | Web | 9. srpna 2008 v 13:35 | Reagovat

Ta poslední věta je nejlepší :-D "Už to zase začíná..." Krásná povídka :-) Pokračuj... ;-)

3 Ahojik Ahojik | Web | 15. prosince 2008 v 22:24 | Reagovat

maš super blog taky miluji stmivaní...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama