Netrpělivost 2.část

3. prosince 2007 v 16:41 | Bella |  jak by to mohlo být
Tak...pokračování mé povídky! :-)

Polila mě panika,Ještě aby se něco stalo!Nedivil bych se,ona přitahuje nehody jako magnet.
,,Stalo se něco?" zeptal jsem se vyděšeněji než jsem měl v úmyslu.
,,Klid Edwarde.Nic se neděje." Říkal Carlisle,když vystupoval z auta.
,,Letadlo bude mít zpoždění.Nad Phoenixem zuří bouřka.Přivezu ji odpoledne do školy.O přestávce na oběd." Dořekl a odkráčel do domu.Tohle mi snad někdo dělá naschvál!Čím víc jsem byl netrpělivější,tím bylo čekání nesnesitelnější.Spolknul jsem nadávky a vydal se do garáže.Bylo na čase jet do školy.
Hodiny se mi rozmazávali v jednu.Neměl jsem ponětí co se kolem mě děje.Můj myšlenkový proces rušilo brebentění v mé hlavě.Připadal jsem si,jako v hale plné lidí,kteří mluví přes sebe.Snažil jsem se ty hlasy vypnout,ale pořád mi to nešlo.Nedokázal jsem se ani soustředit na jednu věc,natož aby se mi povedlo vypnout myšlenky všech ostatních.
Z otupělosti mě vytrhl,až můj osobní démon.Měl podobu černovlasé,sedmnáctileté dívky se zelenýma očima.Přisedávala si ke mně vždycky o přestávce,když jsme měli angličtinu.Na pohled hezká,milá,přátelská dívka.Ale já měl výhody,které ostatní neměli.Dokázal jsem proniknout přes tu sladkou fasádu,až pod povrch.Její myšlenky vypovídali vše,o nafoukané mrše.Šlo ji pouze o to,aby byla nejoblíbenější holka ze školy.Když se jí to hodilo,byla sladká jako bonbónek,jakmile už danou osobu nepotřebovala,změnila se na jedovatou kobru.
,,Ahoj Edwarde." Řekla okouzlujícím hlasem,který už oblbl hlavu spoustu klukům.Na mě však neměl žádné účinek.Nehodlal jsem jí odpovídat a jí to evidentně nevadilo.Sama se rozpovídala a nepožadovala,abych jí odpovídal.Stačilo ji,že to vypadá,jako že se spolu bavíme.To ji uvede vždycky do středu pozornosti.Rodina Cullenů byla známá po celé škole.Byli jsme ti co se s nikým nebaví.Mysleli si že jsme nafoukaní,kdyby jenom věděli,že ta izolace je pro jejich dobro.Báli se nás,odrazovala je naše rozdílnost,ale nám to tak vyhovovalo.Bylo pro nás potom lehčí odolat pachu krve.Na druhé straně jsme je fascinovali a přitahovali svojí krásou.Pud sebezáchovy byl,ale silnější,proto se nám raději vyhýbali.Nebylo proto divu,že jsme se stali terčem pomluv.
,,Všichni na mě zase zírají.Měla jsem opravdu dobrý nápad,takhle…" Její otravné myšlenky se mi vtíraly do mysli a já se jich nedokázal zbavit.Bylo to dlouhých deset minut.S úlevou jsem si oddychl,když do třídy vešla učitelka a ona byla nucena jít si sednout na své místo.Vypadalo to,že má učitelka dobrou náladu.Při jejím příchodu se rozhostil klid a mě čekal další šok...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám moje povídka?A mám pokračovat?

Ano je super!Rozhodně pokračuj! 89.4% (178)
Ujde. 6.5% (13)
Ne je hrozná,raději toho nech než se víc ztrapníš! 4% (8)

Komentáře

1 Zlatka Zlatka | Web | 3. prosince 2007 v 17:11 | Reagovat

pokračuj !!! vypadá to napínavě xD

2 Hilly Hilly | Web | 3. prosince 2007 v 22:13 | Reagovat

Máš u mě diplomek

3 ali ali | Web | 4. prosince 2007 v 17:55 | Reagovat

úžo. pokračování please =)))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama